Kdo se bojí, nesmí do lesa. Přísloví, které zná snad každý již od svého dětství. Slyšela jsem ho za svůj život několikrát jak od svých rodičů tak od učitelů a dokonce i přátel. Ale nikdy jsem nad ním nepřemýšlela tolik, jako teď. Dennodenně se potýkáme se strachem, ať už menším či větším. Je to přirozená věc, která ke každému z nás patří. Bez strachu by totiž neexistovaly cíle. Ale co když se strachem přece jen dokážeme projít překážky a dosáhnout toho, co chceme? Vždyť proč by jsme nemohli do lesa i přes to, že se bojíme a pulzuje v nás nervozita? (Samozřejmě vím, že je to jen přísloví, pouze se nad tím pozastavuji).

Já osobně mám strach. Každý den, několikrát. Říkám si  : Co když to a tamto nebude vycházet ? Co budu dělat když se mi to nevydaří? Budu v háji ? .. A myslím, že podobné myšlenky má úplně každý. Jen bych chtěla říci, že by jsme se toho neměli obávat. V dnešní době vidím všude kolem mě nápisy a různé články o tom, jak je nutné se strachem bojovat a nenechat ho v nás proudit. Nebo se strachu postavit čelem. Ale proč? Samozřejmě bát se všeho a pořád a kvůli tomu si neplnit své sny a touhy je naprostá blbost. Ale proč to z hlavy mazat úplně? Vždyť kolikrát mi strach dokázal pomoct. V tom, abych věci dělala lépe, abych se nevzdala a pokračovala a abych se snažila. Není to snad pravda, že strach nás popohání dál a dál ? Tak proč se neustále každý snaží tento přirozený pocit mazat? On stejně v hlavě zůstane a postupem času myšlenky dožene.. Vždyť i s váháním a trochou strachu v sobě můžeme vytvořit úžasné věci.

V srpnu mě čeká cesta do Anglie. Budu tam se svým přítelem několik měsíců. V hlavě se mi honí strašidelné scénáře o tom, jak to může dopadnout. Ale jsou to pouze myšlenky, které má každý před tím, než se stane něco nového, co třeba nikdy nezažil. A já jsem za ty myšlenky dokonce i ráda. Protože tento strach mi sice ukazuje to zlé, co může nastat ale zároveň i to, co můžu překonat sama v sobě. A buď těm ustrašeným myšlenkám podlehnu a na vše se vykašlu (což je blbost) a nebo se jimi budu  řídit a nechám je mě uhánět kupředu.

Tím vším jsem jen chtěla říct, že i když se bojíte, tak „do lesa“ můžete dojít úplně stejně jako ten, který se vůbec nebojí. Kolikrát ten, který „nezná“ slovo STRACH, zakopne hned o první kořen u lesa  ..

PS : Je to samozřejmě pouze můj názor ..

Člověk, který nemyslí sám za sebe, nemyslí vůbec.  – Oscar Wilde